Hasicí přístroje
Něco málo o hasících přístrojích
Vzhledem k tomu, že zasahujeme poměrně často u požárů obytných prostor, kůlen, stodol, ale i osobních automobilů aj., řekneme si dnes něco o hasících přístrojích. Většina domácností možná nějaký ten hasící přístroj doma má. Má však ten správný a ví na co ho použít? Na škodu určitě není, aby byl hasící přístroj například i v osobních automobilech. Jaký však je ten nejvhodnější? O tom se dočtete v následujících řádkách.
Podle způsobu přemísťování rozeznáváme hasící přístroje přenosné (ruční), pojízdné (na podvozku a přívěsné (za motorové vozidlo). Podle umístění výtlačného prostředku rozeznáváme hasící přístroje pod stálým tlakem a s tlakovou patronou. Všechny hasící přístroje musí být minimálně 1 x ročně kontrolovány oprávněným kontrolorem, který na požádání předloží platný průkaz, vydaný výrobcem hasícího přístroje, nebo jím zmocněným subjektem. Dnes se používá pět základních typů hasících přístrojů, které se vzájemně liší svou náplní – hasivem.
Asi nejznámějším hasícím přístrojem je vodní. Je třeba mít na paměti, že je vhodný na hašení pevných látek a naopak se nesmí používat na elektrická zařízení pod napětím a na požáry látek o velmi vysoké teplotě. Špatně hasí hořlavé kapaliny ropného původu atd.. Využití má zejména v provozech na zpracování dřeva, papíru, v zemědělství, ve skladech a školních budovách. Voda je dobrým hasivem díky své schopnosti ochlazovat. Přístroj je určen pro hašení požárů třídy A.
Pěnové hasící přístroje při svém použití vytvářejí na povrchu hořících látek vrstvu pěny, která zabraňuje přístupu kyslíku, čímž dochází k uhašení požáru. Pěnové hasící přístroje se používají především na hašení hořlavých kapalin (benzin, nafta, oleje). Hůře se hasí hořlavé kapaliny ředitelné vodou jako je líh a aceton. Jelikož je pěna tvořena také vodou, platí pro tyto hasící přístroje podobná omezení jako pro vodní. Přístroj je určen pro hašení požárů třídy B.
Sněhové hasící přístroje se odborně nazývají jako přístroje s náplní CO2. Název sněhový vznikl kvůli tomu, že CO2 uvolňovaný z hasícího přístroje vytváří na povrchu látek bílou krystalickou hmotu podobnou sněhu, tzv. suchý sníh. Hlavním hasebním účinkem sněhového hasícího přístroje je účinek dusivý, jinak řečeno při jeho použití dochází k vytěsnění vzdušného kyslíku z oblasti požáru. Jeho výhodou je, že CO2 hořící materiál a jeho okolí nijak nepoškozuje, neboť se po použití odpaří. Vhodný je proto i na hašení potravin. Sněhovým hasícím přístrojem lze vzhledem k nevodivosti náplně hasit i zařízení pod napětím elektrického proudu do 1000 V. Naopak vhodný není na hašení volně ložených sypkých materiálů a prachu. Hasivo je totiž z přístroje vytlačováno značným tlakem a mohlo by dojít k rozfoukání látky nebo ke vzniku výbušné směsi se vzduchem. Sněhové hasící přístroje jsou určeny především pro hašení požárů třídy B a C.
Práškové hasící přístroje hasí na základě chemických vlastností hasebního prášku, který ovlivňuje hoření. Mají téměř univerzální použití, ale nejsou vhodné pro hašení sypkých hmot. Práškové hasící přístroje o obsahu jeden a dva kilogramy jsou určeny především pro osobní a nákladní motorová vozidla. Nejčastěji jsou tyto přístroje plněny univerzálním práškem ABC, který je použitelný na všechny třídy požáru, včetně zařízení pod napětím elektrického proudu s výjimkou hořlavých kovů – třída požáru D. Přístroj není vhodný na hašení sypkých materiálů (piliny, hořlavé prachy atd.) a je určen především na hašení požárů třídy A,B a C.
Halonové hasící přístroje hasí na stejném principu jako práškové a po hašení se chovají stejně jako CO2 – odpaří se beze zbytku. Hlavním nedostatkem je skutečnost, že patří do skupiny látek nazývaných freony. Ty totiž poškozují ozónovou vrstvu. Proto se s nimi dnes již moc nesetkáme.
Hasící přístroje s náplní Pyrocool jsou vlastně spreje velikosti většího laku na vlasy naplněné látkou Pyrocool. Je to látka s výrazným chladícím efektem. Pyrocool prudce snižuje teplotu plamene a následně celého místa požáru. Je vhodný do auta.
A na závěr ještě něco k třídám požárů dle ČSN EN2. Do třídy A jsou zařazeny pevné látky hořící plamenem nebo žhnutím, jako například dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno a plasty. Do třídy B patří hoření kapalných látek a látek, které do kapalného skupenství přecházejí, jako například benzín, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla éter, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice a mazadla. Do třídy C je zařazeno hoření plynných látek hořících plamenem, jako například propan – butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan a vodík. Do třídy D je zařazeno hoření lehkých alkalických kovů, jako například hořčík a jeho slitiny s hliníkem.
Zdroj:HZS Plzeňského kraje
